„Tou cestou jsem jezdil sedm let téměř každý den. Měl jsem smíšené pocity,“ přiznává ex-Drtič Martin Špok

„Tou cestou jsem jezdil sedm let téměř každý den. Měl jsem smíšené pocity,“ přiznává ex-Drtič Martin Špok
čtvrtek 17.11.2016 | Jan Hochman

Číslo 15 na hodonínském dresu bylo dlouhých sedm let spojeno s jediným jménem. MARTIN ŠPOK se fanouškům na Slovácku během této doby nesmazatelně vepsal do jejich srdcí. Autor 144 branek a celkem 319 kanadských bodů v barvách Baníku přijel na hodonínský zimní stadion se svým novým týmem z Boskovic. I když byl třicetiletý sympaťák „na druhé straně barikády“, fanoušci ho přivítali doslova s otevřenou náručí. „Člověk není zvyklý na to, že jej venku vyvolají fanoušci soupeře,“ říká.

 
 

Martine, jak ses připravoval na tento, pro Tebe jistě speciální zápas?

Byly to samozřejmě zvláštní pocity. Tou cestou jsem jezdil sedm let téměř každý den. Měl jsem smíšené pocity. Samozřejmě, že jsem se těšil, ale hrát v Hodoníně jako host, to jsem dlouho nezažil. No a příprava? Příprava byla taková, že jsem měl nohu čtrnáct dní v ortéze, takže jsem dělal všechno pro to, abych se dal do pořádku a mohl do zápasu nastoupit. Bohužel nám to dnes nevyšlo, ale i tak jsem rád, že jsem do Hodonína přijel.




Co říkáš na to, jak Tě přivítali fanoušci Drtičů, kteří vyvolávali Tvé jméno?

Bylo to zrovna v momentu, kdy jsem ztratil puk, takže jsem nevěděl, jestli to mám brát jako ironii (směje se). Ale ne. Samozřejmě, že to moc potěší. Člověk není zvyklý na to, že jej venku vyvolají fanoušci soupeře. Doufám, že jsem v Hodoníně zanechal pozitivní stopu a jak jsem již říkal, jsem moc rád, že jsem se sem mohl dnes vrátit a moc jsem se na to těšil.


Pojďme k samotnému zápasu. Co je hlavní příčinou toho, že jste dnes v Hodoníně neuspěli?

Hlavní příčinou je to, že jsme dali jen jeden gól. Myslím si, že jsme možná měli střeleckou převahu, ale Zollťák (Jakub Zollpriester, pozn. red.) zachytal výborně. Bylo těžké překonat dobře bránícího soupeře, který byl poměrně hluboko zatažený, ale i tak jsme tam měli několik dobrých šancí, které jsme ale nevyužili. Naopak jsme udělali nějaké chyby, které Hodonín potrestal, a pak už jsme to museli vzadu víc otevřít, čehož domácí využili a stálo nás to body.


Posledních pár zápasů jsi vynechal. Co tuto pauzu zapříčinilo?

V zápase s Uherským Ostrohem jsem si poranil koleno. Ani jsem popravdě nečekal, že by se to podařilo tak rychle dát dokupy, ale naštěstí se to podařilo.



Jaké jsou v letošní sezoně ambice boskovického klubu?

Určitě se chceme pohybovat v horních patrech tabulky. Nějaké velké postupové ambice asi nejsou, ale určitě se nebráníme nějakému úspěchu.


Odehrál jsi jen pár zápasů, ale přesto - jak hodnotíš úroveň krajské soutěže?

Je to samozřejmě jiná úroveň, než ve druhé lize. Trénuje se jen dvakrát týdně, což je pro mě velká změna, protože jsem byl zvyklý trénovat každý den. Když se trénuje dvakrát do týdne, tak ani není moc velká šance, aby se do toho člověk nějak víc dostal, protože z toho za ty dva dny volna vypadne. Ale tak to prostě je a já už z časových důvodů nemůžu trénovat častěji, takže se s tím musím nějakým způsobem sžít, i když to je náročné.


Sleduješ i nadále výsledky Tvých bývalých spoluhráčů? Byl ses letos podívat na nějakém zápase Drtičů?

Byl jsem se podívat přípravném utkání na Technice. Bohužel mi zatím nevyšlo přijet na zápas do Hodonína, i když i to mám v plánu. Ale zápasy určitě sleduji na Onlajnech, jsme i v kontaktu s některými bývalými spoluhráči, takže o dění mám přehled, i když jen na dálku.




V kabině Minervy je kromě Tebe další trio ex-Drtičů. Bavíte se spolu někdy na téma Hodonín?

Abych řekl pravdu, tak o Aldovi (Aleš Surý, pozn. red.) jsem se to dozvěděl až dnes od Perši (Petr Krupica, pozn. red.). Šeba (David Šebek, pozn. red.) je zraněný, takže ten tady ani nebyl. S Dušou (Martin Dufek, pozn. red.) jsme něco před zápasem v kabině vypsali, ale že bychom se s klukama nějak bavili přímo o Hodonínu, to ne.


V Hodoníně jsi strávil dlouhých sedm sezon. Na co nejraději vzpomínáš a po čem se Ti nejvíc stýská?

Určitě musím vyzdvihnout hlavně diváckou kulisu, protože ta byla excelentní. A to vždy. Před plnými tribunami se hraje vždycky lépe, než když se přijede někam, kde není žádná atmosféra. A pak samozřejmě i po spoluhráčích. Byla tady dobrá parta. I když se celkem hodně hráčů prostřídalo, tak to jádro tady bylo celých sedm let v podstatě stejné. A prostě celkově město, jižní Morava je krásná…




… a co víno?

K tomu jsem se zatím ještě tak úplně nepropracoval, na to bych asi potřeboval dalších sedm let (směje se). Já jsem spíš na pivo, ale už i to víno si dám, což je úspěch (směje se).


Nabízí se otázka - chtěl by ses ještě někdy v budoucnu vrátit k Drtičům, nebo už je tato kapitola Tvé kariéry definitivně uzavřena?

Jedna věc je, co bych chtěl. Druhá je pak ta, co je a co není možné. Takže si myslím, že tato kapitola už je za mnou. Kdybych žil a pracoval v Hodoníně, tak by se o tom možná dalo uvažovat, ale bohužel to každodenní dojíždění stojí hrozně moc času a úsilí, a já už jsem musel upřednostnit práci a také osobní život.


Děkuji za rozhovor, přeji pevné zdraví a hodně štěstí v hokejovém i osobním životě.




 
×
Odehrané 17:00 | Muži
SHK Hodonín
Draci Šumperk

Hlavní partneři

Město Hodonín KM beta KM Travel Delimax Autorenova SaZ Motičák
 

Partneři

tespra Swietelski vista car MetLife Hotel Krystal Reality Veselý Lázně Hodonín levier maspro bytová správa vinný dům repress abprint gapa lesnictví teza rybářská bašta autocenturm glos LS Obchod Podlahy Skočík Vinný sklep Hotelu Krystal Domi Baterie Soukromá moravská směnárna
 

Mediální partneři

rádio jih Televize Slovácko Hodonínský Deník
 
Copyright © 2003-2020 SHK Hodonín & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech | RSS