„Byl to určitě zatím můj nejvydařenější zápas mezi dospělými,“ přiznává pětibodový Jakub Vrána

„Byl to určitě zatím můj nejvydařenější zápas mezi dospělými,“ přiznává pětibodový Jakub Vrána
čtvrtek 27.10.2016 | Jan Hochman

Jedenadvacetiletý odchovanec Karlových Varů je na jihu Moravy teprve pár měsíců, zatím si ale nemá podle jeho vlastních slov na co stěžovat. „Vládne tady velká pohoda. Zázemí je tady skvělé, je tu výborná parta, tréninky jsou kvalitní, fanoušci jsou úžasní,“ pochvaluje si Jakub VRÁNA. Mladého forvarda jsme po jeho včerejším pětibodovém představení poprosili o tradiční pozápasový ohlas, z něhož nakonec vyplynul docela obsáhlý rozhovor. No, posuďte sami.

 
 

Jakube, včera jste porazili na domácím ledě Valašské Meziříčí. Jak těžké toto utkání bylo?

Zápas to byl samozřejmě těžký. Do utkání jsme šli hlavně s tím, že musíme napravit náš poslední domácí zápas s Kopřivnicí, který se nám vůbec nepovedl. Pro nás bylo důležité přerušit tu sérii porážek, což se nám nakonec povedlo. Valmez rozhodně není lehký soupeř. Hraje velice nepříjemný hokej. My se hlavně nesmíme přizpůsobit soupeři a musíme hrát pořád ten náš styl hry.


Po zápasech s Kopřivnicí a Opavou, kdy vám nevyšly začátky prvních třetin, jste proti Bobrům naopak sami udeřili již ve druhé minutě. To je určitě příjemnější pocit, než jaký jste zažívali právě v předešlých duelech…

Určitě to byl na začátku zápasu ten hlavní faktor, na který jsme se zaměřili. Ty první rychlé góly po začátku utkání nás vždycky trochu zaskočily. Je těžké se z toho rychle oklepat, i když máte před sebou prakticky ještě celý zápas. Jsme velice rádi, že teď jsme dali první gól my a důležité bylo, že jsme neustoupili od tlaku.


Hosté v průběhu druhé třetiny stáhli ztrátu z 0:4 na 2:4. S čím jste šli do závěrečné dvacetiminutovky?

Od začátku sezóny jsou druhé třetiny náš největší kamen úrazu, za všechny dosud odehrané zápasy jsme vyhráli druhou třetinu tuším jen jednou. Valmez za stavu 4:0 nic nevzdával, snažil se pořad více útočit. My se naopak uspokojili vedením, začali jsme dělat chyby a dvě z nich soupeř potrestal. Do poslední třetiny za stavu 4:2 jsme si hlavně v šatně pořad opakovali, že se musíme uklidnit, hrát spolehlivě, bez zbytečných chyb, což se nám povedlo. Přidali jsme další dvě branky a kontrolovali zápas.


Zápas rozhodly přesilové hry. Zaměřili jste se v tréninku na tuto speciální situaci?

Na přesilovky se připravujeme před každým zápasem. Před utkáním s Valmezem to bylo trochu jiné. Muselo se něco změnit, protože ty přesilovky nám v minulých zápasech moc nevycházely. Proto jsme se na tyhle situace zaměřili trochu víc. Je velice důležité, aby v pětce každý s každým komunikoval, naši druhou přesilovku si před tréninkem Vaňous (Dan Vaněk, pozn. red.) zavolal stranou a řešili jsme ty nejlepší způsoby sehrání. Ty se nakonec potvrdily jako správné a účinné. Dali jsme pět gólů z přesilovky a to rozhodlo celý zápas.


Ty sám jsi v početních výhodách nasázel za Čápova záda tři puky. Můžeš nám své gólové zásahy popsat?

U prvního gólu bylo hrozně důležité, že Pokec (Petr Pokorný, pozn. red.) udržel na modré čáře těžký puk i přes to, že na něj šli dva protihráči. Pak určitě velice dobrá střela od Domina (Dominik Matula, pozn. red.), která byla skvěle umístěná na betony. No a před brankou jsme s Koubou (Michal Kuba, pozn. red.) dobře stínili. Mně ten puk spadl před hokejku a pak už na mě čekal lehký úkol. Jak u druhé, tak u třetí branky bych chtěl rozhodně velice pochválit Dominův přehled. Bylo to sehrané přesně tak, jak jsme si to řekli. Domino mě pak dvakrát na stejném místě nádherně našel mezi kruhy, a já to s docela velkým štěstím nějak dostal do brány. Musím říct, že ty situace byly velice dobře sehrané.


Do statistik sis připsal celkem pět kanadských bodů, k čemuž samozřejmě gratuluji. Prožil jsi někdy ve své kariéře povedenější utkání?

Abych pravdu řekl, tak ne. Tohle byl určitě zatím můj nejvydařenější zápas mezi dospělými. Já jsem jich teda zatím ani moc odehrát nestihl. Pamatuji si, že naposledy jsem dal hattrick loni v juniorce proti Jihlavě. Tehdy u toho ale nebyly navíc ty dvě přihrávky, jako včera. Chtěl bych poděkovat klukům, že mi umožnili zopakovat si ten pocit, jaké to je vstřelit v zápase tři branky. Pochopitelně to budu mít pěkné drahé. Doufám, že budou mít někde nějakou slevu na basu (směje se).


Poprvé v sezoně ses posunul na pozici pravého křídla ve druhé formaci. Jak se ti s novými spoluhráči hraje?

Osobně jsem raději právě na pravém křídle. Většinu své kariéry jsem odehrál na této pozici, takže jsem hrozně rád, že mě tam trenér přesunul. S klukama se mi hrálo výborně. Oba jsou dobří bruslaři a jsou šikovný na puku. Dokáží jej podržet a vymyslet nějakou překvapivou nahrávku a já jsem moc rád, že nám ten zapas tak skvěle sednul a doufám, že se nám bude dařit i nadále.


Před čtyřmi lety jsi z dorostu Energie odešel za moře. Jaký byl rok v Greater Metro Junior A Hockey League?

Já tu sezónu beru jako krok zpátky. Co se týče hokejové stránky, tak úroveň v té lize byla průměrná. I přesto, že se mi bodově velice povedla, tak mě to po hokejové stránce nikam neposunulo a já to beru jako špatný krok v mé hokejové kariéře. Na druhou stranu to byla nová zkušenost. Zdokonalil jsem se v jazyce, což je důležité a to beru jako pozitivní.


Co Tě na životě v Kanadě nejvíc překvapilo?

V Kanadě mě toho moc nepřekvapilo, možná jen ta úroveň soutěže. Rozhodně jsem od toho očekával víc. A co se týče života mimo zimní stadion, tak lidi jsou velice přátelští a milí. Ze začátku mi všichni pomáhali s angličtinou. Jak jsem už říkal, byla to aspoň dobrá zkušenost. Jsem rád, že jsem zkusil něco nového a podíval se do Kanady.


Vloni jsi nastupoval v barvách Sokolova. Na západě Čech to asi byla po ztrátě hlavního partnera klubu hodně složitá sezona…

Určitě to bylo něco jiného, než sezóna před tím, kdy Sokolov bojoval do poslední chvíle s Přerovem o postup do první ligy. Tehdy tam hrál můj bracha a já si pamatuji, že Sokolov dělal všechno proto, aby se do první ligy dostal a byl tak farmou Karlových Varů. Bohužel to nevyšlo a tím pádem to s kvalitou týmu v Sokolově šlo rychle dolů. Skoro všichni hráči odešli, do týmu se posunulo dost juniorů. Já tedy převážnou část sezony odehrál za karlovarskou juniorku, ale vždy, když jsme mohli s klukama jít pomoci do Sokolova, jsme za tuto příležitost byli rádi. Přeci jen to byl dospělý hokej a já si vážil každého zápasu. Chtěl bych vyzdvihnout sokolovské fanoušky. I přesto, že věděli, že to už nebude takové, jako když se bojovalo o postup, tak nás stále chodili podporovat v hojném počtu a za to bych jim chtěl zpětně poděkovat.


Do Hodonína to je z Tvého rodiště - Karlových Varů, docela „štreka“. Jak ses ocitl na jihu Moravy?

Na konci loňské sezóny si mě a ještě dva kluky zavolal k sobě do kanceláře sportovní manažer Energie pan Kverka a řekl nám, že má pro nás nabídku hrát v Hodoníně. Že je domluven s paní Gajošovou a že bychom tam mohli jít na zkoušku. Já měl ještě možnost hrát v Sokolově a být tak blízko domova. Myslím si ale, že úroveň druhé ligy není na západě tak dobrá jako v moravské skupině. Určitě jsem to řešil i doma s rodiči, co by bylo lepší, a shodli jsme se na této variantě. Rozhodně toho nebudu nikdy litovat, protože jsem tady velice spokojený a jsem rád, že se tato možnost naskytla. Nicméně cesta z Varů do Hodonína opravdu není vůbec příjemná, ale já to beru tak, že mám aspoň spoustu času na přemýšlení (směje se).


Jak se Ti v Hodoníně líbí?

Jak už jsem řekl, v Hodoníně se mi moc líbí. Celkově se mi na Moravě líbí. Vládne tady velká pohoda. Musím podotknout, že klub mi zajistil výborné podmínky. Zázemí je tady skvělé, je tu výborná parta, tréninky jsou kvalitní, fanoušci jsou úžasní. Rozhodně samá pozitiva. Není nic, na co bych si mohl stěžovat.


Co rád děláš ve svém volném čase?

Když mám volno, tak jej většinou trávím na zimáku. Využívám volné ledy, nebo posilovnu. Jsem nějak zvyklý trénovat navíc. Rozhodně se rád věnuji regeneraci, jako je například vířivka, tam bych mohl být pořad (směje se). Pokud máme víc jak dva dny volno, tak zajedu domů a trávím čas s rodinou, to je asi ta nejlepší možnost, jak trávit ten delší volný čas.


O víkendu míříte na led silného Šumperku. S čím do Jeseníků pojedete?

V Šumperku už jsem hrál předloni, když jsem měl možnost si zkusit pár zápasu za Kadaň v první lize a z vlastní zkušenosti vím, že v Šumperku to je vždy hodně těžké. Oni hrají velmi bruslařský hokej a mají tam, jako my, dost mladých kluků. My si hlavně musíme dát pozor na jejich první útok, který je velice produktivní. Na ten jsme byli upozorňováni už v našem prvním vzájemném střetnutí doma, které jsme vyhráli 5:2. Rozhodně tam pojedeme s tím, že bychom rádi navázali na včerejší vítězné a vydařené utkání a konečně si odvezli nějaké body, a nejlépe tři, i z venkovního hřiště. Věřím, že to zvládneme a udržíme třetí místo v tabulce. Kvalitu na to rozhodně máme.


Děkuji za rozhovor.



 

Hlavní partneři

Město Hodonín KM beta KM Travel Delimax Autorenova
 

Partneři

MetLife vista car Reality Veselý levier maspro vinný dům repress teza rybářská bašta lesnictví autocenturm glos LS Obchod Podlahy Skočík Soukromá moravská směnárna
 

Mediální partneři

rádio jih Televize Slovácko Hodonínský Deník
 
Copyright © 2003-2021 SHK Hodonín & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech | RSS