Osudy hokeje v Hodoníně - 35. část (SHK Hodonín - 4. díl)

Osudy hokeje v Hodoníně - 35. část (SHK Hodonín - 4. díl)
neděle 11.5.2014 | Redakce

Díky ochotě autorů knihy nesoucí název "Osudy hokeje na hodonínsku - 75 let hokeje v regionu", pánů Ivo Cencingera a Edy Mezery, Vám můžeme přinést historii hokeje nejen ve městě Hodoníně, ale i v okolních městech, vsích či vesničkách od samého počátku tohoto krásného sportu na Hodonínsku. Dnes budeme pokračovat 35. kapitolou.

 
 

Termín zahájení v mírném skluzu

Listopadový termín předání první etapy rekonstrukce měl oproti původním představám zhruba měsíční skluz, což dělalo vrásky především hokejovým činovníkům. „Dodatečně jsme rozhodli, že z důvodů hygienických, technologických i bezpečnostních nebude využit původní trubkový systém ledové plochy, ale nahradí ho zbrusu nové zařízení. Dále se buduje nové zastřešení a první část hlediště, v jehož útrobách vyrostou šatny pro účely veřejného bruslení a ledního hokeje, a také sociální zařízení s ošetřovnou. Termín prvního mistrovského zápasu by to však ohrozit nemělo,“ uklidnila nervózní obyvatele města prostřednictvím médií Sylva Čajková, referentka odboru výstavby MěÚ v Hodoníně.

Dalším obrovským impulsem pro změnu v myšlení fanoušků byla zpráva o instalaci opěrného zábradlí na ochozy a mantinelů s plexi tabulemi. Večer 11. prosince se do strojovny začal cisternou navážet čpavek, bezprostředně potom pracovníci stadionu spustili chlazení a provedli první nástřik ledové plochy, v jejímž okolí se však nadále tvrdě pracovalo. Nový hokejový stánek rostl doslova před očima zejména uvnitř, což se samozřejmě velmi rychle rozneslo do okolí a 20. prosince hodonínská sportovní veřejnost dostala milý předvánoční dárek.


Lístek u překupníků za tři sta

V den D, 20. prosince 2001, před stadionem už brzy dopoledne horlivě přešlapovaly stovky lidí, čekající na otevření pokladny. Soupeřem měl být celek HK Brno. Málokdo však již sehnal lístek v hodnotě třiceti korun, protože jeho cena po zásahu neviditelné ruky černého trhu dosáhla mnohdy až hodnoty desetinásobku. O hokejovém nadšení v Hodoníně přinesly šoty televizní i rozhlasové stanice, republika se živě zajímala, kam až to živou vodou pokropení hokejoví funkcionáři z moravsko - slovenského pomezí chtějí dotáhnout.

Už je to tady, už je to tady, znělo halasně hodonínskou Národní třídou, po které už od oběda pochodovalo několik skupinek mladíků vyzbrojených bubny, klaksony a houkačkami. Pranic nedbali rušného silničního provozu a směle vstupovali do cest automobilům, jejichž řidiči tentokrát s úsměvy komentovali mnohdy riskantní chování. Ať žije Baník, Drtiči! řinulo se i zpoza spuštěných okének u občas melodicky troubících osobáků.


Domácí comeback nevyšel

Premiérový domácí hokejový večer měl opravdu důstojnou atmosféru, ačkoliv spousta občanů Hodonína i blízkého okolí se dovnitř stadionu vůbec nedostala. Na místech pro tisíc lidí se tísnilo dvaapůlkrát více diváků, kteří stáli na dvou malých tribunách ukázněně a trpělivě, na jednom betonovém stupni mnohdy i ve třech řadách. Skandování, rámusení a nadšení nebralo konce. Nejprve přišly na řadu tradiční oficiality, během nichž slavnostně přestřihli pásku a svátečně promluvili starosta Jiří Koliba s místostarostkou Zuzanou Domesovou, a své sportovní umění ukázali mladí hokejisté a krasobruslaři. Návštěvníci si již také mohli pořídit oficiální hokejový zpravodaj, který přiblížil strastiplný návrat hodonínského hokeje i přestavbu hokejové haly.

Když na led konečně vyjeli hokejisté, zvedl se na tribunách takový rámus, že stále přítomné stařičké dřevěné ochozy na protější straně málem spadly. Některé pozornější fanoušky však poněkud zarazilo, že Drtiči usedli přímo pod ně, nezvykle na pravou stranu hráčských lavic, které odjakživa patřily hostujícímu mužstvu. Vyžadoval si to však provizorní provoz stadionu, kdy střídačkám ještě chybělo zastřešení. Éterem duněly největší pecky, zařazované diskžokejem Luďkem Ptáčkem. Ten si za provizorními trestnými lavicemi, tvořenými parkovými lavičkami a deskami z dřevotřísky, rozbalil aparaturu a vytvářel skvělou atmosféru. Když pak začal hlasatel Jaroslav Štica číst domácí soupisku, nebylo ho téměř slyšet.

Našlapané a napnuté ochozy v domácím premiérovém utkání s HK Brno poprvé explodovaly až ve 14. minutě, kdy po úniku z poloviny hřiště předvedl skvělý blafák kapitán Miroslav Smorada a navždy se zapsal do kroniky nově budované haly TEZA. Tou po letech znovu a předlouho hřměla znělka Heja, heja, hej, která je už součástí hodonínské hokejové historie. Ve druhé třetině pak snížili Škriba s dalším matadorem Janotou (36) a zdálo se, že nastanou chvíle radosti. Brňané dirigovaní zkušeným exligistou Čiklem však byli rázně proti a dvěma brankami znovu zchladili jásot fanoušků.

Snad každý očekával v tak slavnostní chvíli samozřejmé premiérové vítězství, jenže to se bohužel nezrodilo. S celkem HK Brno, složeným z mnoha zkušených prvoligistů to byl hodně náročný comeback. Vysloužilí reprezentanti moravské metropole pranic nebrali ohledy na slavnostní ráz zápasu, vždyť domácím měli vracet dvoubrankovou, hodně překvapivou porážku z vlastního ledu. To jim skvěle vyšlo, když důsledným pokrytím středního pásma a zejména skvělou koncovkou vedli už v deváté minutě hry o tři branky a nakonec vyhráli poměrem 5:3.

Poněkud zklamaní odcházeli po nevydařených šedesáti minutách jasného šlágru druhého kola krajského přeboru II. třídy jak diváci, tak i svěřenci trenérské dvojice Šnoblt - Šifl. Zatímco novotou vonící hráčská kabina se na dlouhou dobu ponořila do hrobového ticha, doslova po strop naplněné ochozy ještě dlouho bouřily: Hoši děkujem!, Nevadí, nevadí a Ať žije Baník! Jenom opravdovým škarohlídům ale vadilo, že Drtiči poprvé na vlastním ledě a navíc před největším počtem diváků v celém tehdejším ročníku JMP II. nesplnili to, po čem sami toužili a co se od nich očekávalo. „Kluci zřejmě moc chtěli, možná, že byli až příliš přemotivovaní. Přitom před utkáním jsme jim říkali, aby se příliš nehrnuli dopředu a spíše hráli se zajištěnou obranou. Natěšené obecenstvo je pochopitelně hnalo kupředu, a tak se stal pravý opak,“ zhodnotil utkání trenér Šnoblt. Své svěřence ale za psychický výpadek, který rychlostí blesku zmrazil vřící tribuny, nezatratil.

I přes prohru ale panovalo v hledišti nadšení a spokojenost, vždyť to, co Hodoňáky bavilo nejvíce, bylo konečně zpátky. Zpráva o návratu hokeje do Hodonína se nesla rychle do celého světa, pomocí internetu na ni znovu kladně reagovali i příznivci Drtičů, pracující v evropských i zámořských zemích.


Lysický hráč kosil rozhodčí

Celkem podle předpokladů a bez větších problémů, přestože někteří chytráci stále směle kšeftovali s předraženými vstupenkami, plynul i počátkem roku 2002 hokejový program na nově otevřeném hodonínském stadionu. Až na jednu výjimku, která se zrodila 17. ledna v utkání s tehdy beznadějně posledními Lysicemi. Toto utkání muselo být předčasně ukončeno už ve 31. minutě, kvůli naprosto pikantní inzultaci trojice rozhodčích lysickým útočníkem Jiřím Titzem. Tento ligově ostřílený matador za překvapivého stavu 2:2 neudržel v momentě, kdy dostal osobní trest, nervy na uzdě, rozjel se vztekle proti hlavnímu sudímu Jeřábkovi z Brna a píchl ho hokejkou nejprve do břicha a vzápětí i do mnohem citlivějších pánských partií. Oba asistenty, kteří svému kolegovi přispěchali na pomoc, pak poslal hbitými chvaty k ledu, a na jedné hromadě ležící trojici rozhodčích zasypal několika ranami pěstí.

Trio arbitrů, jež okamžitě po incidentu zmizelo v útrobách haly, se po krátké poradě rozhodlo střetnutí ukončit. Hodonín si tak připsal kontumační výhru 5:0 a Jiří Titz, bývalý hráč Brna, pražské Sparty, Rosic a Třebíče čekal na výši disciplinárního trestu. Jak později vyšlo najevo, jedenapadesátiletý veterán se takovým způsobem nepředvedl náhodně. V Hodoníně nastoupil vůbec poprvé po vypršení trestu, který následoval poté, co nedokázal udržet nervy na uzdě při utkání v Blansku v předcházejícím soutěžním ročníku, novináři v minulosti zaznamenali i jeho několik dalších případů totálního zatmění mysli. Zcela nekompromisně pak zněl verdikt disciplinární komise krajského svazu ČSLH a Jiří Titz byl za napadení a zranění tria rozhodčích s okamžitou platností vyloučen z činnosti v ledním hokeji. Stručně a jasně řečeno - dostal doživotní trest.


Text je použit z knihy Osudy hokeje na Hodonínsku vydané roku 2005 OS ČSTV Hodonín, s laskavým svolením autorů Ivo Cencingera a Eduarda Mezery.



 

Tabulka

P Tým Tým Z S B
1. VEL Velké Meziříčí 3 10:7 9
2. OPA Opava 3 10:6 7
3. NJI Nový Jičín 3 9:15 6
4. KOP Kopřivnice 3 9:9 4
5. VAL Valašské Meziříčí 2 11:3 3
6. ZNS Žďár nad Sázavou 3 12:13 3
7. KMB Kometa Brno B 3 5:9 1
8. HOD Hodonín 2 5:9 0

Hlavní partneři

Město Hodonín KM beta KM Travel Delimax Autorenova
 

Partneři

MetLife vista car Reality Veselý levier maspro vinný dům repress teza rybářská bašta lesnictví autocenturm glos LS Obchod Podlahy Skočík Soukromá moravská směnárna
 

Mediální partneři

rádio jih Televize Slovácko Hodonínský Deník
 
Copyright © 2003-2021 SHK Hodonín & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech | RSS