Osudy hokeje v Hodoníně - 15. část (Slovan Hodonín - 1. díl)

Osudy hokeje v Hodoníně - 15. část (Slovan Hodonín - 1. díl)
pondělí 23.8.2010 | Jan Hochman

Díky ochotě autorů knihy nesoucí název "Osudy hokeje na hodonínsku - 75 let hokeje v regionu", pánů Ivo Cencingera a Edy Mezery, Vám můžeme přinést historii hokeje nejen ve městě Hodoníně, ale i v okolních městech, vsích či vesničkách od samého počátku tohoto krásného sportu na Hodonínsku. Tentokrát se pustíme v prvním ze tří následujících dílů pustíme do osudů hodonínského hokejového klubu jménem Slovan.

 
 

Slovan Hodonín

Lední hokej byl v padesátých letech minulého století na velkém vzestupu, soutěže se již hrály v mnoha obcích, oddíly měly díky podpoře podniků patřičnou výbavu, stranou nebyla ani mládež. Slovan Hodonín měl výsadu umělého ledu, z divize postoupil do druhé ligy a po několika sestupech se do ní vracel. Jeho celky od mládeže po dospělé (hrál i B tým) prošla řada vynikajících hokejistů, někteří jse uplatnili i v ligových celcích (zejména v Brně), ve světě se pak proslavil Václav Nedomanský. V době Slovanu také vzniklo označení Drtiči pro hodonínské hokejisty.

Tělovýchovná jednota Slovan Hodonín vznikla v roce 1956 sloučením tělovýchovných jednot Spartak, Tatran, Dynamo a Baník ustavených po reorganizaci tělovýchovy v roce 1953. Za krátkou dobu se totiž ukázalo, že tak dochází ke zbytečnému tříštění sil a prostředků a také sportovní výsledky nejsou ideální. Slovan zaštiťoval desítku sportů, jeden z nich obstarával hokejový oddíl. Ten podporovala Nafta, Elektrárna, Cihelny nebo Jihomoravské lignitové doly (JLD).

Výrazný hokejový pohyb a rozvoj nastal zvláště po zprovoznění zimního stadionu v Hodoníně, který už v roce 1957 nabídl umělou ledovou plochu pod střechou. Významným momentem byl i příchod bývalého reprezentanta Jiřího Macelise do Hodonína v roce 1958, který ve Slovanu působil jako hráč a též trenér po Drahomíru Gajošovi. Rok poté začal ve městě při tehdejší osádce fungovat i vojenský hokejový oddíl Dukla, převelený z Prešova, a stal se dlouholetým rivalem „domácích“. Někteří hráči po vojně zůstávali, přicházeli i další z okolí, do Hodonína se soustředil zájem. To vše napomohlo i k probuzení nebývalé divácké přízně, která pokračovala i po odchodu Dukly a v dobách Baníku Hodonín po roce 1980.


První triumf Slovanu: Pohár Naší pravdy

První výrazný úspěch zaznamenalo mužstvo Slovanu Hodonín, hrajícího na konci padesátých let v divizi (oblastním přeboru), na prvním ročníku poháru týdeníku Naše pravda v listopadu roku 1958 v Gottwaldově, kde se probojovalo až do finále. Domácí měli kvalitní tým, velmi si věřili a nikdo nepochyboval o vítězství Gottwaldova. Fanoušci Slovanu Hodonín byli v naprosté menšině. Hostující Hodonín nastoupil v sestavě hrající trenér Jiří Macelis, I. Helleší, Bartoš, Dula, Z. Wlaschinský, Kolařík, L. Šifflel, V. Jurásek, R. Jurásek, Šlapal, Malina, Kučera, A. Šifl st., Řezáč.

Domácí začali naprostou převahou a první třetinu vyhráli 2:1. Ve druhé třetině začali hosté střídat jen dva útoky a vyrovnali. Třetí část hry byla dramatická, Slovan k údivu domácího obecenstva dvě minuty před koncem zápasu vedl 4:3, Gottwaldovští museli vsadit na všechno a odvolali brankáře. Při vyloučení Macelise hráli navíc domácí v převaze šest na čtyři. Hodonínu se však podařilo náporu odolat a navíc střelou do prázdné branky z dálky ještě pojistit nečekané vítězství na 6:4.


Slovan do druhé ligy

Slovan hrál od svého vzniku v roce 1956 za přírodních podmínek po postupu z I.A třídy divizní soutěž, po reorganizaci soutěží oblastní přebor, a umisťoval se v horní polovině tabulky. Výrazně lepší podmínky pro lední hokej po vybudování zimního stadionu v Hodoníně začaly brzy nést své ovoce.

V sezoně 1958/59 unikl Slovanu postup do druhé ligy jen o vlásek. V prvním roce fungování stadionu sehrál též přátelské utkání s Duklou Hodonín, která zde začala působit po převelení druholigového vojenského celku z Prešova. Utkání hrané v říjnu 1958 vyhráli vojáci ještě s několika hráči Trenčína 4:3. Branky za Slovan dávali Kučera, Kovařík a Šlapal.

V sezoně 1959/60 hrál Slovan Hodonín v divizní skupině F s Duklou Hodonín, Tatranem Uherský Ostroh, Tatranem Skalica, Jiskrou Chropyně a Rudou hvězdou Znojmo. Skupinu nakonec vyhrál s přesvědčivým skóre 98:2 a vybojoval tak pro Hodonín vlastně poprvé druhou ligu, druhou nejvyšší soutěž v zemi (moravsko-slovenskou skupinu). Druhou ligu hrála ve své první sezoně 1958/59 v Hodoníně Dukla, tu ale vybojovali ještě vojáci pod prešovskou posádkou, tým ale sestoupil a v další sezoně se tak potkal se Slovanem.

Právě dobře hrající Duklu Hodonín zdolal Slovan v rozhodujícím utkání 5:2. Mužstvo tehdy trénoval Josef Pavlas za přispění hráče Jiřího Macelise, dále hráli Bartoš, Svítil, Kytlica, Kofroň, Kolařík, Hodonský, Musil, Šlapal, L. Šiffel, Procházka, Wlaschinský, Režný, Jurásek, Řezáč, Palla. Nejlepším střelcem ročníku byl Jaroslav Kofroň s patnácti brankami, následoval jej se čtrnácti Jiří Macelis, ač obránce.

Projevily se také úspěchy mládežníků, první družstvo dorostenců se stalo krajským přeborníkem, žáci přeborníkem okresu.


Vězněný mistr světa Macelis v Hodoníně

Prakticky prvním hráčem a trenérem se světovými zkušenostmi v Hodoníně byl Jiří Macelis. Tento bývalý univerzální hráč Stadionu České Budějovice se dostal až do československé reprezentace, v roce 1949 se s týmem ve Stockholmu stal mistrem světa (sestava ČSSR Bohumil Modrý, Josef Jirka - Přemysl Hajný, Josef Trousílek, Jiří Macelis, Oldřich Němec, František Vacovský - Václav Roziňák, Vladimír Kobranov, Vladimír Zábrodský, Stanislav Konopásek, Vladimír Bouzek, Augustin Bubník, František Mizera, Čeněk Pícha, Zdeněk Marek, Miloslav Charouzd, trenér Antonín Vodička).

V roce 1950 mělo mužstvo obhajovat titul v Londýně, díky intrikám tehdejšího komunistického režimu, který se obával jejich emigrace zvláště poté, co v zahraničí zůstal hokejista Josef Maleček a krasobruslařka Alena Vrzáňová, tam ale nakonec neodletělo. Reprezentanti před odletem dostali zprávu, že na šampionát nepojedou, protože rozhlasoví reportéři údajně nedostali vízum. Funkcionáři nutili hráče podepsat, že na protest nebudou na šampionátu startovat. To ale hokejisté odmítli. Poté se část národního týmu sešla v hospůdce U Herclíků, kam je pozval Jiří Macelis, aby oslavil narození syna. Hokejisté nadávali na totalitní režim a zazpívali posměšnou písničku na ministra Václava Kopeckého, který měl sport v resortu (shodou okolností téhož ministra, který v roce 1957 schvaloval stavbu zimního stadionu v Hodoníně). Po rvačce s nasazenými příslušníky StB byli hráči odvedeni a většina z nich pozatýkána. Ukázalo se přitom, že státní bezpečnost (StB) sledovala hokejisty už delší dobu. Následovaly výslechy i mučení a poté soud, který trval jen dva dny. Režim udělal z hokejistů zrádce. Původně žádal prokurátor pro Modrého a Bubníka dokonce trest smrti! Nakonec byli za velezradu a vyzvědačství odsouzeni na 15, respektive 14 let. Souhrn trestů pro dvanáct hokejistů činil 74 let a 4 měsíce. Někteří skončili v uranových dolech, z vězení se vraceli po amnestii v roce 1955.

Tehdy sedmadvacetiletý Jiří Macelis obdržel dva roky nepodmíněně, seděl dvacet měsíců, vystřídal Pankrác, Bory, Jáchymov. „Nejhorší věznicí byly Bory. Dali mne do kobky s cedulí Každých pět minut pozorovat. Tak jsem stál prakticky pořád v pozoru. Tehdy nám zničili sportovní kariéru a celý život,“ uvedl později v Hodoníně. Do reprezentace už se nesměl vrátit, po propuštění hrál ve Slavii Karlovy Vary a v roce 1957 přišel do Hodonína, kde působil jako trenér i hráč Slovanu. Jeho bohaté hokejové zkušenosti a působení v Hodoníně posunulo zdejší hokej o další krůček vpřed. Přitahoval hodně diváků, kteří na něj volávali Juro pome! Chodilo se zkrátka na Macelise. U hokeje zůstal až do svých dvaačtyřiceti let, konec života strávil v Hodoníně.


Text je použit z knihy Osudy hokeje na Hodonínsku vydané roku 2005 OS ČSTV Hodonín, s laskavým svolením autorů Ivo Cencingera a Eduarda Mezery.



 

Tabulka

P Tým Tým Z S B
1. SUM Šumperk 37 148:85 77
2. HOD Hodonín 37 175:117 73
3. VAL Val. Meziříčí 37 141:107 73
4. KOP Kopřivnice 37 133:129 58
5. OPA Opava 37 127:118 52
6. NJI Nový Jičín 38 109:136 49
7. ORL Orlová 37 113:171 33
Copyright © 2003-2019 SHK iClinic Hodonín & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech | RSS