Osudy hokeje v Hodoníně - 12. část (Moravia Hodonín)

Osudy hokeje v Hodoníně - 12. část (Moravia Hodonín)
neděle 4.7.2010 | Jan Hochman

Díky ochotě autorů knihy nesoucí název "Osudy hokeje na hodonínsku - 75 let hokeje v regionu", pánů Ivo Cencingera a Edy Mezery, Vám můžeme přinést historii hokeje nejen ve městě Hodoníně, ale i v okolních městech, vsích či vesničkách od samého počátku tohoto krásného sportu na Hodonínsku. Tentokráte si představíme osudy Moravie Hodonín.

 
 

Osudy hokeje v Hodoníně - Moravia Hodonín

Hokejový oddíl Moravia Hodonín ustavil v roce 1937 Bohumír Wölfl při tehdejším Dělnickém sportovním klubu (DSK) Hodonín. Ten sdružoval více sportů, například fotbal (SK Moravia) nebo také například box a hokejisté tak mohli využívat například vyřazených boxerských rukavic k výrobě nákolenic. První utkání sehrála Moravia s hodonínským SK, bylo to historicky první vzájemné střetnutí, a podlehla 2:5. Jak pak uvedly tehdejší noviny, nováček měl menší zkušenosti, ale hrál obětavě. Hráči tehdy neměli řádnou výstroj ani ještě zcela neovládali pravidla.

Také v sezoně 1938/39 oddíl nevyvíjel zvláštní činnost, hokejisté hráli pouze příležitostně pro zábavu. Tvořila se ale skupina, která měla chuť hrát a prosadit se a poté patřila k pilířům Moravie. Chlapci se připravovali i v létě a padlo rozhodnutí zapojit se do soutěže v sezoně 1939/40. Členy byli Bohumír Wölfl, Drahomír Gajoš, Emil Szilvaši, Rudolf Wastl, Miroslav Štěpanovský a bratři J. a L. Čermákovi.


Moravia v extratřídě

Oddíl zakoupil mantinely a nutný inventář, přispívat museli hráči i podstatnou částí výplaty. První hřiště měli v Bažantnici, kde se vyráběl led stříkáním. Moravia byla zařazena do přeboru II. třídy, kde kvůli nedostatku zkušeností skončila na čtvrtém místě. V sezoně 1940/41 začala hrát na jezírku na Cigánce, ale také v Rybářích, jak dovolovaly podmínky. Začali se hlásit další hráči (Hřebačka, Horák, Pacejka), hra se zlepšila, Moravia vyhrála II. třídu a postoupila do extratřídy Slovácké hockeyové župy. Tam se v ročníku 1941/42 v konkurenci zkušených celků jako Viktorie Uherský Ostroh, Slovácké Slávie Uherské Hradiště či Veselí nad Moravou usadila na třetím místě. Sehrála také přátelská utkání s brněnskými celky Arsenal Husovice a SK Židenice. Moravia se na konci třicátých let účastnila také Hokejových her Slovácka v pátém okrsku s Mikulčicemi, Rohatcem a SK Hodonín.

V sezoně 1942/43 chtěla Moravia udržet již dobré jméno hodonínského hokeje, získala další hráče (Zach, Zapletal, Svoboda) a obsadila druhé místo za výbornou Viktorií Uherský Ostroh. Tu udržela i v dalším roce s hráči Gajošem, Wastlem, bratry Čermáky, Zachy, Svobodou, Štěpanovským a Zapletalem. „Bylo to nadšení a zábava, měli jsme chuť sportovat a chtěli jsme se rovnat ostatním. Když byl led, bruslili jsme od rána do večera, rodiče a babičky látaly a holky se na nás dívaly,“ řekl Drahomír Gajoš (úspěšný střelec „Morávky“, též vynikající fotbalista, později trenér Václava Nedomanského) na setkání pamětníků SK a Moravia Hodonín v roce 2002.


Kluziště Moravie v Bažantnici

Sezona 1944/45 byla narušena kvůli nařízenému omezení sportů a nasazení lidí na práce v Německu. Po skončení války v sezoně 1945/46 měla již Moravia kluziště s osvětlením v koželužně. Počasí přitom nedovolilo absolvovat přípravné zápasy a začít rovnou mistrovské. Prohra s HC Veselí nad Moravou ji přitom připravila o postup do I.A třídy. V další sezoně měla Moravia k dispozici nové kluziště s osvětlením na dvorcích v Bažantnici, kde se připravoval led, všechny mistrovské zápasy vyhrála, avšak jen díky horšímu skóre nepostoupila. Díky příznivému počasí mohla sehrát také přátelské zápasy s ligovými ŠK Bratislava a AC Sparta na sokolském stadionu. V hokejovém turnaji v sezoně 1945/46 hraném s SK Hodonín, Bzencem a Kyjovem skončila Moravia na druhém místě za SK. Moravia zajistila také atrakci pro občany a sobě jistý finanční přínos, když zorganizovala vystoupení lední revue předvedenou Petrovou skupinou z Vídně.

V sestavě v roce 1947 se objevil také Ludvík Šiffel (později se věnoval tenisu a stal se sekretářem TJ Slovan Hodonín, hokej hrával i jeho starší bratr Stanislav), který na hokejové začátky vzpomíná. „Jako kluci jsme si postavili kluziště na Lavoru, tam jsme se vyřádili, honili jsme puk jak se dalo celou zimu. Ta začala v podstatě na Mikuláše a skončila na konci února. Tehdy už se daly sehnat normální hokejky značky Artis, stávaly kolem pětatřiceti korun a stejně jako rukavice to bývaly dárky k Vánocům. To už bylo něco. A brusle, to už byla záležitost rodiných možností.“ Koncem čtyřicátých let hrála Moravia mistrovské zápasy v Rybářích na Lavoru, také na ploše u sokolského stadionu. Organizace soutěží v poválečných letech byla ale slabá, také se už blížilo sloučení oddílů SK a Moravia Hodonín v roce 1949.


Od SK a Moravie přes Naftu, Baník a Spartak ke Slovanu

Na začátku padesátých let nastalo několik poměrně rychlých organizačních změn a změn v názvech hokejových oddílů. Koncem čtyřicátých let působily ve městě dva organizované oddíly - SK a Moravia. Soutěžní činnost v poválečných letech ale kolísala, změnila se doba, rostly také nároky a bylo potřeba někoho, kdo by hokej otevřeně podporoval. V roce 1949 se tak SK a Moravia sloučily v jeden celek vystupující až do roku 1953 pod názvem Nafta Hodonín. Brzy však přišla další změna. Podle nové struktury tělovýchovy v Hodoníně v roce 1953 vznikly tělovýchovné jednoty Spartak (při armaturce), Tatran (při dřevozpracujících závodech), Dynamo (při elektrárně) a Baník (při naftových dolech). Hokejové oddíly působily při Spartaku a zvláště Baníku.

Nejzkušenější hokejisté pamatovali soutěžní začátky v Hodoníně, někteří trénovali, přicházeli i noví a mladí hráči. Připomeňme tak jména Drahomír Gajoš, Otto Krmíček, Rudolf Tanhäuser, Jan Vlček, Josef Žáček, Jan Herzán st., Zdeněk Čermák, bratři Zdeněk a Ladislav Dulovi, Vladimír Pala, Zdeněk Wlaschinský, Stanislav Kytlica st., Miroslav Vlach, Lubomír Moskovčák, bratři Stanislav a Ludvík Šiffelovi, Arnošt Šifl st., Antonín Přichystal, Josef Šichta, bratři Vladimír a Rudolf Juráskovi, Hausknecht, František Kornfeil, Antonín Pánek, František Žáček, Josef Škodák, Milan Kurzer, Miroslav Pavelka, Jaroslav Churý a další.

Hráči hokejového Spartaku a tehdejšího Baníku se často prolínali, oddíly přitom nedosáhly výraznějších úspěchů. Ukazovalo se, že roztříštěnost sil a prostředků nejen v hokeji, ale i v dalších sportech pod jednotlivými tělovýchovnými jednotami je spíše na škodu. Začala jednání a v roce 1956 se sloučily v jedinou TJ Slovan Hodonín. Hokejisté tehdy hráli v oblastní I.A třídě a měli typické pruhované dresy s malým znakem města na hrudi.

(pramen: Drahomír Gajoš, Ludvík Šiffel, Zdeněk Zach, Miloslav Gajdůšek, brožura 35 let s hokejkou a toušem v Hodoníně, brožura 25 let SK Moravia - DSK Hodonín, archiv Zdeněk Zipper)


Text je použit z knihy Osudy hokeje na Hodonínsku vydané roku 2005 OS ČSTV Hodonín, s laskavým svolením autorů Ivo Cencingera a Eduarda Mezery.



 

Tabulka

P Tým Tým Z S B
1. ZNO Znojmo 5 27:10 15
2. HOD Hodonín 6 21:18 12
3. KOP Kopřivnice 6 20:16 10
4. ZNS Žďár nad Sázavou 5 20:17 9
5. VEL Velké Meziříčí 2 8:8 3
6. OPA Opava 5 15:20 3
7. NJI Nový Jičín 5 10:19 3
8. VAL Valašské Meziříčí 4 11:24 2

Hlavní partneři

Město Hodonín KM beta KM Travel Delimax Autorenova SaZ Motičák
 

Partneři

Swietelski MetLife vista car Reality Veselý Lázně Hodonín levier maspro vinný dům repress gapa teza rybářská bašta lesnictví autocenturm glos LS Obchod Podlahy Skočík Soukromá moravská směnárna
 

Mediální partneři

rádio jih Televize Slovácko Hodonínský Deník
 
Copyright © 2003-2021 SHK Hodonín & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech | RSS