Osudy hokeje na Hodonínsku - 3. část (Svatobořice, Ždánice, Stavěšice)

Osudy hokeje na Hodonínsku - 3. část (Svatobořice, Ždánice, Stavěšice)
neděle 17.5.2009 | Jan Hochman

Díky ochotě autorů knihy nesoucí název "Osudy hokeje na hodonínsku - 75 let hokeje v regionu", pánů Ivo Cencingera a Edy Mezery, Vám můžeme přinést historii hokeje nejen ve městě Hodoníně, ale i v okolních městech, vsích či vesničkách od samého počátku tohoto krásného sportu na Hodonínsku. Tentokráte si představíme osudy Svatobořic, Ždánic a Stavěšic.

 
 

Osudy hokeje na Hodonínsku - Svatobořice (SK, Spartak)

Fotbalisté, kteří se ve Svatobořicích začali organizovat od roku 1932, v zimě víceméně sportovně zaháleli. Po pár letech přišel jednatel Sportovního klubu Svatobořice s myšlenkou, aby fotbalisté jako zimní přípravu hráli hokej. Myšlenka to byla zajímavá, ale v té době nebyly dobré podmínky. Neexistoval zde žádný rybník, o vodovodu ani nemluvě. Členy oddílu ale tato myšlenka stále držela a nakonec vznikl geniální nápad - využít mlýnského náhonu. Ten chlapci jednou v noci prokopali a znovu zaházeli. Voda ale zaplavila okolní louky a pak už se jen čekalo, až zamrzne. Netrvalo to dlouho, protože zimy byly v té době dobré. Hned se začalo připravovat kluziště a to můžeme považovat za počátek ledního hokeje ve Svatobořicích. Bylo to těsně po válce, v letech 1945–47.

V té době neměl ale nikdo brusle - kanady, ale pouze brusle, které bylo možné přišroubovat na klíček k botům. Oblečení používali sportovci různé, fotbalové, ale také tepláky a všelijaké vrstvy. Hokejky zajistil pan Němčanský, který zde měl obchod. Ohraničení kluziště bylo nejprve jen ze sněhu, později ho tvořily různé vypůjčené trámky položené po obvodu. Hra i vybavení se postupně zdokonalovalo a zanícení rostlo. Hráči SK Svatobořice si postupem doby začali pořizovat brusle s botami. Nehráli přitom žádnou soutěž, pouze přátelská utkání s okolními kluby.

Prvními brankáři byli přezdívkou Barin, Lojza Petřík. Chytal také Vladislav Navrátil, který vzpomíná: „Návštěvy byly velké, na hokej tu chodily i staré baby. Já jsem pak musel z rodinných důvodů odmítnout nabídku jít chytat do Kyjova“. Chytal také Petr Podveský, Pavel Kostiha. Hokejisté našli také na nějakou dobu útočiště v místních kasárnách, dřívějším německém internačním táboře.

Později, kdy sportovní klub přešel pod závod Elektrosvit, se situace podstatně zlepšila. Závod vyčlenil pozemek na zbudování fotbalového hřiště, které se v zimních měsících využívalo pro kluziště. Výhodu bylo také, že v Elektrosvitu byl vodovod a nebyl problém za dobrých podmínek rychle vytvořit led. Hráči také dostali hokejové vybavení a mohli se cítit lépe. Netěšili se ale dlouho - s rozšiřováním závodu se museli odstěhovat a další kluziště tak vzniklo v areálu textilky Slezan. Tam se hrálo do konce padesátých let. Klub zakoupil také staré mantinely včetně osvětlení z přírodního kluziště v Hodoníně, kde už stál zimní stadion. V té době se také už Spartak Svatobořice zařadil do okresní soutěže. Na Kyjovsku se hrával hokej také v Kyjově, Ždánicích, Stavěšicích a Koryčanech.

Vedoucím ledního hokeje byl Josef Kulheim, František Němčanský, jednatelem Zdeněk Vodák. Zaregistrováni byli tito hráči: Kulheim Josef, Petřík Alois, Okůnek Zdeněk, Šnajdr Vratislav, Marada Rostislav, Dekař Ladislav, Kůřil Miroslav, Buštík Milan, Svozil Antonín, Navrátil Vladislav, Kopřiva Ivo (přestoupil z Dubňan), Navrátil Valentin, Bořecký Pavel, Kyněra Josef, Krakovič Jan, Lunga Jaroslav, Vašulka Jan, Podveský Petr, Procházka Jan, Slezáček Milan, Svoboda Zdeněk,Varmuža Miroslav, Lunga Zdeněk, Zahradníček Zdeněk, Cuták Vladimír, Ingr František, Vlach František, Kostiha Pavel, Kostiha Milan.

Za působení Spartaku Svatobořice v areálu textilky se zároveň v obci budovalo další kluziště, na jeho místě vznikla travnatá plocha, kde se v létě konaly různé kulturní akce. Tam se také dohrávala okresní soutěž, ovšem počasí dokončení soutěží tehdy moc nepřálo. Stávalo se, že jeden den se podařilo vytvořit led, druhý den ale přišla obleva. Posledním a největším úspěchem hokejistů ze Svatobořic bylo, že se v ročníku 1959/60 stal Spartak přeborníkem okresu Kyjov. Tím ale soutěžní činnost hokejového oddílu skončila. Důvodem byly podobně jako jinde finanční podmínky i počasí.

V následujících letech se místní hokejisté díky podpoře ZV ROH Elektrosvit, který proplatil nájemné zimního stadionu v Hodoníně, zúčastnili ještě několikrát okresních odborářských soutěží. Po sloučení okresů Kyjov, Hodonín a Veselí nad Moravou se utvořil okresní svaz ledního hokeje, ovšem postupně hokejová činnost v těchto obcích z podobných důvodů zanikala.

(pramen: Jaroslav Polášek, Vladislav Navrátil)


Ždánice (Baník)

Ve Ždánicích se organizovaný hokej začal hrát v roce 1950 a pokračoval až do roku 1967 pod názvem Baník Ždánice. První kluziště bylo na fotbalovém hřišti v místech dnešního koupaliště, voda se čerpala z potoka Trkmanky. Tehdejší první ředitel šroubáren Josef Beránek hokejisty podporoval a zapůjčil jim hasičský vůz k čerpání vody a stříkání ledu. První hokejisté neměli prakticky žádné vybavení, dresy, chrániče i hokejky si postupně pořizovali sami a hráli hlavně pro zábavu a podívanou lidí s okolními kluby v kyjovském okrese - s Koryčany, Svatobořicemi, Kyjovem, Dubňany, Stavěšicemi, Ratíškovicemi či Bučovicemi.

Kluziště na fotbalovém hřišti fungovalo dva roky, poté se přesunulo na sokolské hřiště, a využívala ho i škola. Na tom místě hokejisté a nadšenci natáhli i elektrické osvětlení, vyšší mantinely vyrobili v roce 1956 ve šroubárně, podnik zajistil i výstroj. Mužstvo mělo nejvíce patnáct hráčů, většinu tvořili studenti a fotbalisté. Později se voda na kluziště čerpala pomocí elektrického čerpadla přímo z potoka. Led se za mrazů připravoval i dva dny, nepřetržitě na směny, někteří hráči si museli brát i dovolenou.

Kolem hokeje se nejvíce pohybovali František Santler, Jindřich Wajhenik (později odešel do Českých Budějovic), Jaroslav Beker, Jan Frajvalt, Josef Jetelina, bratři Josef a Bronislav Divišovi, Jan a Pavel Šefrovi, Vlastimil Vardan, Jindřich Ruban, Jiří Beránek, Josef Prokop či Václav Matějíček (Kyjov), dále Vladimír Koutný, Rudolf Křivonožka, Vítězslav Kolařík, Jan Kopečný, Jindřich Ruban, Josef Prokop, Josef Šmíd, Jiří Galia, Mojmír Merlíček, Evžen Mohyla, Poláček či Miloš Chovanec, pozdější ředitel Nářadí Ždánice.

Na hokej chodila ve Ždánicích asi stovka diváků, což byly poměrně dobré návštěvy, hokej se v okolí prakticky nehrál a Ždáničtí předváděli dobrou hru. Mezi prestižní patřila hlavně utkání s Kyjovem a bilance byla víceméně vyrovnaná. Vysoko naopak Ždánice vyhrávaly v Koryčanech. Fotbalovým i hokejovým brankářem byl František Santler, který vzpomíná: „Chytat jsem začal v roce 1953, měl jsem k tomu sklony a tak mě vždycky šoupli do branky. Hokejový brankář se nesměl bát, tenkrát zvláštní chrániče nebyly a údery byly bolestivé. Měl jsem i nepříjemný úraz. Hráli jsme proti Kyjovu, jejich hráč vystřelil, náš Křivonožka uhnul a mě to břinklo mezi oči. Hned bylo plno krve, sanitka mě odvezla do nemocnice i zpátky, ještě jsem stihnul konec zápasu, ale už jen jako divák. Zabrat dostávaly také hokejky, často se lámaly a kolikrát jsme si je na konci zápasu museli půjčovat“.

Přesto, že se Ždánice neúčastnily žádné soutěže, vydrželo hokejové nadšení a hra pro radost poměrně dlouho, do roku 1967. Přicházeli další hráči, postupně jich ale ubývalo a zájem ochabl, ke konci se jich střídalo asi osm. Kluziště samozřejmě využívala i veřejnost, počasí ale nebývalo přívětivé a kolikrát se déle připravoval led než se bruslilo. Když led na chvíli povolil, dělaly se na povrchu puchýře. Stávalo se také, že předem domluvený zápas se nakonec ani nemohl odehrát, a tak chuť postupně opadávala.

(pramen: František Santler)


Stavěšice (Sokol)

Oddíl ledního hokeje ve Stavěšicích byl založen roku 1954. Nejdříve se hrálo na hřišti „Na Bařině“, později na hřišti na kraji „Zelnic“ v místech zvaných „Pod masnů“. Za pomoci JZD a provozovny Masného průmyslu získal oddíl kompletní dresy a ostatní výstroj. Hrály se mistrovské zápasy okresního přeboru I. mužstva a také turnaje žákovských družstev. V březnu roku 1957 se tělovýchovná jednota Sokol Stavěšice obrátila na státní sázkovou kancelář Sazka Praha s následujícím dopisem: V roce 1955 jsme zřídili v naší jednotě svépomocí přírodní kluziště.

V roce 1956 jsme již založili oddíl ledního hokeje, který se přihlásil do okresního přeboru. S velkými potížemi jsme kluziště postavili, svépomocí vybudovali elektrické osvětlení a hráčům pořídili základní výstroj. Naše kluziště se stalo středem zájmu okolních vesnic, hrajeme zde i žákovské turnaje. V letošním roce chtěli bychom zřídit mantinely a část výstroje hráčům, kterou máme ještě hradit. Obracíme se proto na Vaši sázkovou kancelář se žádostí o poskytnutí finanční podpory na dobudování našeho kluziště. Doufáme, že nás nenecháte dlouho čekat a za každou i sebemenší pomoc Vám předem děkujeme. P. S. Přikládáme článek z kyjovských novin o našem kluzišti.

Hřiště „Pod masnů“, bylo na tehdejší dobu dobře vybaveno, mělo mantinely a umělé osvětlení. Do náročné práce s přípravou ledu se zapojovali hráči i příznivci ledního hokeje. Hokej ve Stavěšicích se soutěžně hrál v letech 1956–1958 v mužské kategorii, do roku 1964 pokračoval už jen v mládežnické kategorii. V oddíle bylo i několik hráčů z okolních obcí, především Strážovic. Sokol Stavěšice byl účastníkem okresního přeboru. V sezoně 1956/57 v něm hrály dokonce dvě domácí družstva - Stavěšice I, Stavěšice II, dále Kyjov, Bukovany, Uhřice, Ždánice a Svatobořice. V sezoně 1957/58 hrály okresní přebor Stavěšice, Ždánice, Koryčany, Kyjov. Člen Sokola Stavěšice Josef Chytil byl v lednu roku 1957 jmenován spolu s Jindřich Weinhönigem ze Ždánic a Vratislavem Šnajdrem ze Spartaku Svatobořice členem okresní trenérské rady.

Soupisku hráčů dorostu oddílu ledního hokeje TJ Sokol Stavěšice tvořila tato jména: Josef Hasala, Vojtěch Kopeček, Miroslav Lažek, Josef Svozil, Jan Léska, Josef Moudrý, Jaroslav Kozák, Miroslav Španěl, František Buchta, Josef Kopeček, Václav Měsíček (Nenkovice), Jaroslav Markus (Strážovice), Josef Procházka (Strážovice), Josef Výleta (Strážovice), Ladislav Sedláček (Mistřín), Jan Němčanský (Mistřín).

Na soupisce hráčů A týmu byli Jaroslav Sudický, Karela Pospíšil, Josef Chytil, František Trbola, František Kopeček, František Viktorýn, František Staněk, Václav Hledík, Jaroslav Sláma, Jaroslav Ivan, Ladislav Frelich, Miroslav Ostrezí, František Vrba, Jaroslav Viktorýn, Jaroslav Vašíček, Antonín Navrátil, Jiří Bělohoubek, Zdeněk Pospíšil, Lubomír Procházka, Oldřich Pospíšil, Josef Müller, Chytil Josef, František Velc, Miroslav Hlavinka, Jan Šural.

(pramen: Obecní úřad Stavěšice, kronika)


Text je použit z knihy Osudy hokeje na Hodonínsku vydané roku 2005 OS ČSTV Hodonín, s laskavým svolením autorů Ivo Cencingera a Eduarda Mezery.



 

Tabulka

dv
P Tým Tým Z S B
1. SUM Šumperk 9 42:23 22
2. HBR Havl. Brod 9 45:25 21
3. VAL Val. Meziříčí 9 46:23 20
4. HOD Hodonín 8 36:30 15
5. NJI Nový Jičín 9 29:39 13
6. OPA Opava 9 36:34 12
7. KOP Kopřivnice 9 29:32 9
8. ZNS Žďár n/S 9 30:42 8
9. MBU Mor. Budějovice 9 17:62 0

Hlavní partneři

Město Hodonín KM beta KM Travel Delimax Autorenova SaZ Motičák
 

Partneři

tespra Swietelski vista car MetLife Hotel Krystal Reality Veselý Lázně Hodonín levier maspro bytová správa vinný dům repress abprint gapa lesnictví teza rybářská bašta autocenturm glos LS Obchod Podlahy Skočík Vinný sklep Hotelu Krystal Domi Baterie Soukromá moravská směnárna
 

Mediální partneři

rádio jih Televize Slovácko Hodonínský Deník
 
Copyright © 2003-2019 SHK Hodonín & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech | RSS